Cože??? Smazat mi MŮJ blog??? To snad ne!!!!

24. listopadu 2009 v 21:48 | Prd Jane |  Blog news
Ahojte, přátelé, blogaři nebo náhodní hosté :-))
Zpráva na mail, kde bylo psáno, že můj blog bude možná smazán, mě donutila sem po velice, převelice dlouhé době napsat alespoň ten jeden článeček.

Ale tak..... chtělo by to začít znova, možná že tuhle divnou stránku smažu a vytvořím jinou, lepší..... sice změním názor po maximálně 5 letech, ale tak, s tímhle vždycky můžete začít znovu.
Mějte se ;-)
 

Sobecká

20. května 2009 v 19:25 | Prd Jane |  Básničky
Jen já zas sobě povídám
věci, které v hlavě mám,
své hlavě, co myšlenkami míří na mě,
sama sobě podávám své rámě.
Chceš pomoci, já utíkám,
chceš pomoci mně, tak odmítám.
Jen sama v sobě a svém já,
sama v sobě ztrácím zář.
Pohlcuje mě světlo tvého úspěchu,
když sama žádný nemám, jinde hledám útěchu.
Však nikdy nemůžu ti dát víc než sama sobě.
I sobecká láska patří mně, nikoli tobě.




Kolorky :-)

19. května 2009 v 17:26 | Prd Jane |  Kolorizace
Přesně jak jsem slíbila... ale jsou dělaný na rychlo, takže nic moc extra.........


 


Dnes - úterý 19.5.09

19. května 2009 v 11:35 | Prd Jane |  Blog news

Ahoooooojte návštěvníci (jestli sem někdo přijde)

Chystám se vytvořit pár kolorizací a jak jste si někdo možná všiml (pokud sem chodíte často), mám novej designek v mejch oblíbenejch barvách (kromě růžový, tu zas tak nemusím).
No, jinak sem šoupnu básničku ze své poslední tvorby, ovšem jenom tehdy, jestli ji najdu. Zatim se mějte, nashledanou!! I když se s většinou neshledám, ale to nevadí

Tak jsem zpět...... ale jen na chvíli :-P

18. května 2009 v 21:17 | Prd Jane |  Blog news
Ahojte, jaksi nemám co dělat a navíc jsem dlouho přemýšlela o blogu, tak jsem se částečně odhodlala, že něco málo přidám a taky něco málo napíšu .... V první řadě se omlouvám SBčkům, na který VŮBEC nemám čas. Snad mě neukamenujete, ale srovnala jsem si to v kebuli a s lítostí vám musím oznámit, že si vás asi smáznu, kromě Lucy0077 všechny...... Je to asi proto, že vás vůbec neznám, ani s váma nejsem nijak extra v kontaktu (já vím, mohla jsem se víc snažit), ale stejně jsem se dost často setkávala s lidma, kteří věčně pozastavovali nebo mazali svoje stránky, stejně tak mezi ně patřím i já. Tak se prosím nezlobte, dělám to vlastně pro vaše dobro

Měla jsem v plánu změnit image blogu a asi si to tu trochu přetřídím a uspořádám, protože takovej marast se jen tak nevidí. Ale tohle je nejspíš záležitost na deštivý prázdninový dny. Uvidíme, jak se to vyvine.

Mějte se, čágo bélo, pařani!!

Je lepší žít v samotě XIII.část

18. května 2009 v 21:09 | Prd Jane |  Je lepší žít v samotě

XIII. část - Neznámé příznaky


Ihned jsem se obrovskému psu (nebo vlku) zadívala do očí. Strašně se mi ulevilo, že s těmi mými nemají absolutně nic společného. Vzala jsem tužku a začala kreslit nového tvora. Byl daleko větší, byl to přesně Drak. Snažila jsem se namlouvat si, že s ním nic není. Ve skutečnosti mi rostl a mohutněl před očima. Už to nebyl obyčejný německý ovčák. Barvou a stavbou těla ano, ale nikoli vzrůstem. Kreslila jsem, až jsem měla obrázek skoro hotový... ale ozvala se bolavá ruka. Naprosto jsem na ni zapomněla, jak jsem byla do kreslení zabraná. Teď jsem se svíjela v nesnesitelných bolestech a připadalo mi, že mě snad nebolí jenom ruka. "Ať to skončí! Prosím!" křičela jsem bolestí, která nade mnou zvítězila. Probudila jsem se na chodbě u schodů. Bolelo mě celé tělo, hlavně hlava, na které jsem měla pořádnou bouli. Obvaz z ruky ležel ve dveřích od koupelny. Vůbec jsem nechápala, co se děje, kde jsem a kolik je hodin. Sotva jsem se postavila na nohy, a když se mi to konečně povedlo, všimla jsem si dlouhého škrábance na pravém stehně. "Do háje!" zaklela jsem a pomalu sešla schody. Zarazila jsem se, když jsem si všimla, jak Drak vykukuje svými malými vrátky. Že by další útok? Byl to on, kdo mě napadl? Co jiného se mohlo stát? Nebo snad ti jeho obří kamarádi? Chtěla jsem všemu přijít na kloub, ale netušila jsem jak. Drak ke mně přišel a na očích mu byla vidět spokojenost. Vesele vrtěl ocasem a poskakoval kolem mě. Když jsem dlouho nereagovala, zastavil se a smutně zakňučel. "Co... co?" dokázala jsem ze sebe vypravit. V tom se otočil a vyběhl z domu. Zatřásla jsem hlavou, abych se trochu vzpamatovala a šla do kuchyně. Potřebovala jsem se něčeho napít. Vytáhla jsem čistou sklenici a naplnila ji po okraj džusem. Do dna jsem ji vypila, ale cítila jsem, že mi nápoj ani trochu nechutná, ani nepomohl žízeň uhasit, přestože jindy mi nevadil. Napila jsem se tedy vody z vodovodu a to už bylo nesrovnatelně lepší. Došlo mi, že jsem chtěla zjistit kolik je hodin. Podle světla bych typovala, že je velmi brzy ráno. A nemýlila jsem se. Byly čtyři hodiny. Spát se mi nechtělo ani trochu, už jsem nebyla tolik rozlámaná jako po probuzení. Rozhodla jsem se, že se půjdu proběhnout někam ven.

Nenávist

19. února 2009 v 21:56 | Prd Jane |  Básničky
A zase smutno mi je, ztrácím tě,
příšerné pocity zžírají mě.
Opět se soužím kvůli hloupostem,
pokoušíš mě k nepravostem,
tím, jak tajíš mi tolik věcí
a já se je pak dozvídám od ostatních.
Mezi lží a pravdou není hnutí,
ale mé zoufalství mě k tomu nutí.
Nutí mě přestat ti věřit a ty se pak divíš,
divíš se vlastní vině, která je pak i na mé straně.

Nevážíš si mě natolik, aby ses bál, že o mě jednou provždy přijdeš.
A já se ztrácím zrovna tak, jako ty, jenže mě vždycky zase najdeš.
Už to nejsi ty, jak jsi býval, už to nejsem já.
Láska je teď jedna velká, nelítostná hra.
Budu bojovat do posledních sil, tak moc chci zvítězit.
Za všechny ty útrapy a depky po večerech, musím tě porazit!
Už nechci si nic nalhávat, tupě svět sledovat a snít,
nechci se dívat, jak tě touha pohlcuje, jak JI stále chceš mít.
Přemýšlím, proč tohle vlastně píšu a zdali to myslím vážně.
Nenávist je pravé slovo vystihující sílu téhle pisatelské vášně.

Nenávist, jak tajemné to slovo,
tolik toho skrývá, zrovna jako ty.
A tolik toho odkrývá, jako ostatní.
Nenávist mě souží, nenávist k tobě!
Co mě k tomu vede? Co mě vede k téhle zlobě?
Snad láska zbrocená, nenaplněná.....
Nevím, jestli ještě slyším tlukot tvého srdce,
teď už bije pro jinou, miluješ ji přece!
Smutek je mi skvělou inspirací,
ale nenávist daleko větší, svou nekonečnou mocí.

Bleskovka č.27

16. února 2009 v 21:30 | Prd Jane
Ááááááále ano! Mohli jste čekat, že přijde další! A po Valentýnovi? Další důvod, proč by měla přijít.....

Ale přesto bude trochu netradiční....... Napište mi 2 důvody, proč máte rádi Valentýna a 2 důvody, proč ne.... Jestli se vám zdá těch důvodů málo nebo naopak hodně, upravte si vyplňování bleskovky podle sebe. (Takže, např. napíšete 10 důvodů, proč rádi slavíte a 1 důvod, proč neradi)
A co se týče cen, napište mi prostě jakoukoli věc, která vám v životě chybí. Ale tady už si podmínky upravovat nemůžete.
Snad všichni chápete co a jak, dejte se do toho. Brzy bude zavíračka (teda, jestli vás hodně napíše).


Báseň téměř týdenní :-D

16. února 2009 v 21:24 | Prd Jane |  Básničky
Už mi jaksi docházej nápady, co dál přidat a zrovna si promazávám složky a našla jsem tuhle básničku. Přišla mi na mail od sestřenice Deny a rozhodně stojí za přečtení
Všem vřele doporučuju!

Pondělí

Já jsem Květa, děva lepá,
můj manžel má jméno Pepa.
K půvabům mým je však slepý
ve dne v noci v práci dřepí.
Prostě se jen v práci fláká,
tak mne pokec silně láká.
Přezdívku mám přímo skvělou:
Tady Myška! Kluci, helou...!
Ozval se mi chlapů ranec.
Nejvíc mě však láká Kanec.

Úterý

Zas jsem byla na Atlasu,
Kanec chválil moji krásu.
Jen co padlo slůvek lásky!
Žádný kecy, žádný zkazky,
vyjevil mi city svoje,
na oplátku zvěděl moje.

Středa

Kaneček má mluvu jemnou,
dvě hodiny tokal se mnou.
Oznámil mi zprávu cennou:
rozvede se se svou ženou!
Jakýpak s tím saky paky:
rozvedu se s Pepou taky!

Čtvrtek

S Pepou bude proces krátký.
Vše je v rukou advokátky.
Večer potom, v nočním času,
kecám s Kancem na Atlasu.
Po třech pivech jsem jak dělo,
toužím poznat jeho tělo.

Pátek

Překonávám těžkou krizi:
do práce až Pepa zmizí!
Jen opustil naši sluji,
na Atlas se připojuji.
Pod zámkem mi Kanec znova,
šeptá hrozně krásná slova.
Ještě v noci žehlím blůzku.
Zítra máme totiž schůzku!

Sobota

Máme sraz na Václaváku.
Kanec přijde v šedým saku.
Navíc bude držet růži.
Vzrušením mám husí kůži!
Pak ho spatřím. Třeštím oči.
Mrtvice snad po mně skočí!
V tu ránu se vzteky klepu,
před sebou mám svýho Pepu...

Taková maličkost k Valentýnovi :-)

14. února 2009 v 22:52 | Prd Jane |  Cenky za spřátelení

Pro SBčka :-) Snad se vám to líbí :-))

Další články


Kam dál

design by